Asi by se nabízelo, že mít větší a trvalý životní trable, je těžký právě v tom, že jsou. Jako jo. Nepískám si, že je mám. Ale přišly a já se to snažím nějak brát a úplně se z to nepos**t. Je to o mým postoji. Jenže o postoji druhých nerozhoduju, že jo. A to je jedna z těch těžších okolností, při našich těžších okolnostech.
Snažím se být pozitivní, v nějakým nadhledu a když se jó zadaří, i v pohodě. Všechno teda v mezích situace. Kouzelnice nejsem. S takovým postojem žiju a s ním taky vystupuju vůči ostatním. Myslela jsem si, že je to fajn nejen pro mě, ale pro všechny. Že to bude každýmu milejší, než kdybych byla jen temná a zhroucená. Jenže jsem si začala všímat, jak se ke mně sem tam lidi otočí zády. Obrazně. Někdy na chvilku, jindy na dýl nebo třeba napořád. Ne ve zlym nebo dramaticky. Spíš tak nějak tichounce, abych si toho třeba ani nemusela všimnout.
Trvalo mi, než jsem to pobrala a s některými taky probrala. Proč se tohle děje? Protože prej nastavuju zrcadlo. Přiměju člověka, aby cítil vinu za to, že svoje problémy považuje vůbec za problémy. Nebo že má tendenci si na cokoliv stěžovat. Fakt nemilosrdná mrcha v tomhle jsem. Přitom ani nevím jak …
Rozumím tý reakci a snad i tomu, že ji jakoby vyvolám. Jenže mi vadí, že to dokáže čachrovat s přátelstvími a mezilidskými vztahy vůbec. Ty uměj dát zabrat i bez toho. V nikom se ty pocity vyvolat ani zdaleka nesnažím. Jen aby bylo jasno 😀 Nakonec ani nejsem jejich strůjce. Tím je ten, kdo je prožívá. Ok chápu, otočit se zády k zrcadlu je jednodušší, než vyřešit, co odráží. Taky jsem se s tím musela chvilku poprat, abych nevyškrábala oči všem, kdo maj zdravý děti. Ale zvládnout se to dalo a za každýho fajn člověka, to stálo 🙂
Tak mi to zase přišlo důležitý hodit do černýho na bílym.
Nemůžu moc udělat s tím, co vyplave z vašich hlubin, když odhaluju ty svoje. Nedělám to vůbec proto, abychom si porovnali pindíky. Mám respekt ke všem pindíkům, ať jakkoliv (ne)narostli. Jestli už se ztrácíte, pořád mluvíme o životních trablích 😛
Možná máte o fous víc štěstí, než já a možná taky ne. Nezáleží na tom. Já mám ráda život a lidi se vším všudy. Raduju se ze štěstí druhých a soucítím s jejich trápením. A na velikosti, mi přitom vůbec nezáleží 😉