Já nikdy nikoho nediskriminuju, jo, ale dneska to je určený fakt hlavně těm, kteří pečují. Jakkoliv. Je totiž 2. října – Mezinárodní den pečujících a mně to nedá, k tomu něco nenapsat …
Malé děti, dlouhodobě nemocní, senioři – ti všichni nám dávají okusit roli pečující osoby. Tolik to znamená. Dobrejch, divnejch i náročnejch věcí. Úsměvy, pokroky, občasné wow momenty, střídaj bezmoc a vyčerpání. Nemůže to existovat, jedno bez druhýho. Je to k smíchu i k pláči. Někdy to dává ten největší smysl a jindy, na tom nic smysluplnýho nevidíme. Často si přejeme, ať to hned teď skončí a přitom se neustále tak trochu bojíme, že nějaká podoba konce toho, co známe a máme, přijde.
Moc se taky nemluví o tom, co to obnáší všude okolo. Jakej to má vliv na život, mimo tu péči. Kolik to stojí koordinace, organizace a změn, se kterými často nemusíme být vůbec kámoši.
Být pečující osoba, je zkrátka velikánská výzva. Troufám si říct, že jedna z největších, která nás v životě může potkat. Hodně moc toho může dát i vzít. A pravděpodobně, to obojí udělá.
Těžko říct, jak s takovým Mezinárodním dnem pečujících naložit. Já mám pro vás, při tý příležitosti, aspoň vzkaz …
Pečující ze všech koutů, všem bych vám vlepila hubana a pomačkala v obětí. Všechny bych vás nechala si zanadávat, pobrečet nebo si jen chvíli užít “nic”. Vím, že máte někdy pocit, že to nezvládáte a že už nemůžete dál, ale nebojte, jste superhrdinové! Možná o tom pochybujete nebo to popíráte, ale je to tak a já to vim! A dnes, máte svůj den, tak kolem sebe nechte projednou točit svět ❤️