No, není. Nejde přitom o to, kolik let má praxe nebo v jaký nemocnici. Určitě ne, v první řadě. Jde o celkový přístup. Přístup k pacientovi, k diagnóze, k léčbě …
Já naprosto chápu, že to je někomu šumák, když jde do ordinace jednou za uherák pro antibiotika, protože už to nejde jinak. Jenže my něco řešíme dlouhodobě, pořád a opakovaně. To je jiná, přátelé. To fakt chce ty správný lidi. Jenže, kde je hledat?
Ráda bych znala jednoduchou a stručnou odpověď, ale T-D-DM-TM. Nevím, nemám, neznám. Ptej se lidí!, nabízí se. Ale hele, podle čeho určíte, že je doktor dobrý? Podle úspěšnosti léčby? Nebo nekonečný laskavosti? Obojí dokáže udělat mega dojem. Ale co když má daný odborník jen jedno z toho. Je jasný, zvolit úspěšnost léčby, třeba i přes hrubiánství? I když mluvíme o dětskym pacientovi?
Tohle nejde brát jinak, než jako úvahu. Těch otázek bych dokázala vysolit ještě mnohem víc. Ale obrázek už jsme si určitě všichni udělali. Žádná velká prča, tohle řešit. Docela nedávno jsem to tu vypisovala, kolik ten náš seznam doktorů čítá lidí. Někteří z nich, jsou “ty správný”, ale není jich moc. Ty ostatní nejsou špatní, k takovým bychom nechodili, ale jsou to ty případy “něco za něco”.
V případě tuna empatie, která pozvedne mysl, ale bez velkých zdravotních účinků versus sekec mazec přístup, co pošlape psychiku, ale spíš přinese výsledky, jaká by byla vaše volba? S dětmi …
Budu moc ráda, když mi v komentáři nebo soukromě odpovíte.
Jasně, top by bylo, před takovou volbou vůbec nestát. Ale realita ji, třeba mně konkrétně, sype do cesty docela často.
No jo, Zlatý stránky s výčtem zlatých odborníků zatím bohužel nikdo nevydal. A kdyby jo, než bych se kamkoliv dovolala, nejspíš bych byla osmistá sedmdesátá na čekací listině. To totiž není výjimkou ani u bronzových odborníků. Takže řešení nemám. Ale na světlíčko si to zasloužilo vynést 😉